Zimní období a TČM dietetika
Dietetika
Zima je čas, kdy končí rok. Patří k ní element vody, a k elementu vody patří v tradiční čínské medicíně ledviny. Voda je spojena s yinem a jeho principy, proto je třeba být vnímavější, introspektivní, spíš skladovat než vydávat — jelikož se chladí povrch těla, je třeba vnitřek zahřívat. Vnitřní chlad a tma nás přímo vybízí k vyhledávání vnitřního tepla. Je čas odpočívat, věnovat se hluboké meditaci, kultivovat duchovní esenci a ukládat fyzickou sílu — klidně i ve formě přidané váhy — pro přežití tohoto chladného období. I když převládají yinové procesy, je třeba zůstat aktivní, abychom udrželi páteř a klouby pružné.
Žlutý císař v Nei ťingu říká: „Síly zimy vytvářejí zimu v Nebesích a vodu na Zemi. Tvoří ledviny a kosti v těle… z emocí strach a schopnost vydávat mručivé zvuky."
Ledviny a sluch
V Číně se říká, že ledviny se „otevírají do uší" — sluch úzce souvisí se zdravím ledvin, orgánu, který je v zimě nejvíc ovlivňován. Schopnost dobře slyšet je za ideálních podmínek v chladných, tichých měsících ještě zvýšena. Ledviny v zimě posilují horké výživné polévky, celozrnná jídla, pražené ořechy a semínka, sušené potraviny, malé tmavé fazolky, mořské řasy a zimní zelenina — kadeřávek, růžičková kapusta, kapusta, pórek. V zimě je dobré vařit jídlo déle, při nižších teplotách a s méně vodou.
Slaná a hořká chuť
V zimě prospívají slaná a hořká jídla — podporují klesání, a tedy ukládací funkci organismu, a zároveň zchladí povrch těla a navedou teplo hlouběji dovnitř, takže méně vnímáme chlad zvenčí. Se solí je ale třeba zacházet s mírou — její přílišná konzumace stahuje ledviny a močový měchýř a nutí nás pít víc vody, což vede k celkovému prochladnutí, jež zasáhne i srdce. Ochranu srdce podpoří přidání hořkých jídel do stravy, neboť hořká chuť „vstupuje do srdce".
Hořké chuti odpovídají např. salát, potočnice, žito, oves, červená čekanka (endivie), tuřín, řepa, celer, chřest, vrchní části mrkve, výhonky vojtěšky, quinoa, amarant, ale i vnější části některého bioovoce a zeleniny (citronová kůra, vnější listy zelí), a hlavně byliny — kořen čekanky, kořen lopuchu, křen. Pražená mletá čekanka se dá pít jako kávovinový nápoj (Melta, Caro apod.).
Slaná chuť je nejvíc zastoupená v misu, sojové omáčce, mořských řasách, soli, jáhlách nebo ječmeni — a ve většině rodin se soli užívá příliš, takže menší množství soli a víc hořké chuti prospěje celé rodině. I tady ale platí umírněnost — malé, pravidelné množství hořkých potravin (pokud netrpíme nerovnováhou) vyživuje naše niterné prožívání a chrání radost v srdci.
Když chybí yang
I po aklimatizaci na zimu může někomu chybět yang — „kamínka organismu". V tom případě pomůže přidat potraviny zahřívající yang: hřebíček, semeno pískavice, fenyklové semeno, anýz, černý pepř, skořicová kůra, sušený zázvor, vlašské ořechy, černé fazole, cibulovité (cibule, česnek, pažitka, šalotka, pórek), quinou, BIO kuřecí a jehněčí maso, pstruha nebo lososa. Naopak je vhodné se vyhnout chladícím potravinám — čerstvému ovoci, syrové zelenině, nevařeným jídlům, nadužívání soli a přemíře mořských řas.
Skvělý vegetariánský recept na doplnění yangu ledvin: k výše uvedeným kořením a nějaké cibulovině přidat polévku z černých fazolí a vařit co nejdéle (třeba 12 hodin) na velmi mírném ohni.
Prospěšné jsou i vlašské ořechy (10–30 g denně) — posilují esenci a yang ledvin a zlepšují jejich schopnost „sevřít qi", takže pomáhají i při chronickém kašli, sípání a dalších astmatických příznacích způsobených „studenými" ledvinami v nedostatku yangu. Pozor ale na přemíru — může způsobit afty v ústech a zažívací potíže.